Starožitné zlaté šperky
Starožitné zlaté šperky - jejich historie a výroba sahá do opravdu dávných dob. Ručně zpracovávané zlaté šperky se objevovaly již v době 1000 let před n.l., člověka zlatý šperk zdobil v antickém starověku, ženy nosily zlaté náušnice osazené drahými kameny, zlaté náhrdelníky a zlaté náramky, muži pak zlaté prsteny. Přínosným obdobím pro šperky a rozmach šperkařství byla doba renesance, kdy také došlo ke zdokonalení broušení drahých kamenů. S objevením Ameriky v 15. století začal vzrůstat evropský obchod s drahými kameny a v 16. a 17. století klenotníci používali drahokamy ze všech částí světa. S rozmachem vrstvy bohatých obchodníků se vlastnictví zlatých šperků obecně rozšířilo a zlaté šperky se staly součástí rodinného majetku a dědily se z generace na generaci.
Zlaté šperky v nové době
Technického vrcholu dosáhlo řemeslné šperkařství v 19. století. Zásadní význam pro rozvoj českého šperkařství v této době mělo založení Odborné školy pro broušení a zasazování drahých kamenů v Turnově v roce 1884. Turnovská šperkařská škola získala řadu ocenění, například dvě zlaté medaile v roce 1904 v St. Louis v USA. V roce 1925 na Výstavě dekorativního umění v Paříži získala škola cenu Grand prix pro školní expozici a její ředitel Antonín Karč obdržel zlatou medaili za návrhy granátových šperků. K významným českým návrhářům, kteří právě zlatý nebo stříbrný šperk používali k uměleckému vyjádření se pak řadí Marie Křivánková, Franta Anýž nebo Rudolf Stockar. Starožitný zlatý šperk je také již po staletí výhodnou investicí.
